jhgf

Agama vousatá a zimování

Zimování obecně

Mnoho plazů z mírných a subtropických oblastí potřebují zimní odpočinek. Je to přirozený stav, který má za úkol zmírnění zatížení organismu, synchronizaci reprodukčních orgánů a celkovou regeneraci.

Základní fyziologie zimování

Ještěři žijící v oblastech, ve kterých se střídají roční období, přečkávají zimu ve strnulém stavu, kdy je jejich tělesná teplota shodná s okolní teplotou. Zimují vesměs v podzemních úkrytech, protože zde je stálá teplota nad bodem mrazu. Čím je oblast teplejší, tím se doba zimování zkracuje a v tropických oblastech zcela mizí. Nejdelší doba zimování je v severní Evropě, kde ještěři zimují až 8 měsíců. Tělesná teplota ještěrů má dost velké rozpětí, pohybuje se cca od 11 do 45°C (závisí na druhu a oblasti, kde žije) a velké množství jich je schopno přežít i při nízkých teplotách kolem 5°C.

Agama si připravuje noru na zimování – reptileapartment.com


Tělo ještěra během zimování

Během zimování funguje tělo ještěra, dalo by se říci, v jakémsi úsporném režimu. Tělesná teplota se srovná s teplotou místa, kde plaz zimuje. Dále klesne tepová frekvence a srdeční tep se roztáhne na delší časové úseky. Cévy okrajových oblastí těla jsou roztaženy, ale sníží se průtok krve. Klesá také koncentrace červených krvinek, dochází ke zvýšení hladiny oxidu uhličitého a snížena je i krevní srážlivost. Rovněž dojde k poklesu vody v těle a jako zdroj energie využívají ještěři nahromaděné tukové zásoby.

Zimování v teráriu lze provádět pouze u druhů, které se přirozeně vyskytují v mírném pásmu. Funguje to jako spouštěcí mechanismus pro rozmnožování, je vhodné zimovat zvířata dospělá, která jsou ovšem v dobrém zdravotním stavu. Mladí jedinci ze snůšek téhož roku se nezimují, maximálně se jim snižuje teplota jen o několik stupňů. U nemocných, zraněných a oslabených plazů, stejně tak, jako u samic, které mají krátce po snůšce, se zimování neprovádí. Průměrná délka zimování plazů se uvádí mezi 6-12 týdny. U ještěrů, kteří se přirozeně vyskytují v tropech a subtropech se zimování neprovádí. Vystavovat tato zvířata nízkým teplotám není účelné, ani pro ně dobré.

Nívod na zimování od superzoo – youtube.com

Letní strnulost ještěrů (zvaná estivace) je netečnost či ospalost (letargie) v období sucha a vysokých teplot. Někdy bývá nesprávně označována jako „letní spánek“. Bývá zpravidla vyvolána vysokými teplotami v pustinách bez vegetace. Teplota, která tam přesahuje mnohdy hodnoty vyšší, než je snesitelné maximum tělesné teploty těchto ještěrů, způsobuje, že se s tím musí tito plazi vypořádat. Někteří ještěři přechází z denní aktivity na noční, kdy teploty nejsou tak vysoké, nebo mají svoji denní aktivitu rozdělenu na krátké úseky ráno a pak až večer. Ještěři nemají tak velkou schopnost (jako např. savci) snižovat tělesnou teplotu odpařováním vody ze sliznice tlamy, proto při přetrvání nepříznivých teplot vyčkávají v úkrytu po celý den. Dochází ke zpomalení metabolismu, ale ne v takové míře, jako je tomu u zimního spánku.

Příprava agamy vousaté na zimování

Upozornění: Zimují se pouze dospělé agamy, obecně od jednoho roku života a zvíře musí být v dobré kondici a stoprocentně zdravé. Agama nesmí být ucpaná, mít nevykladená vajíčka (folikuly), atd.

Laikům a začátečníkům zimování agam bez porady s odborníkem nedoporučuji, při neznalosti problematiky se může u agam na jaře vyskytnout celá řada zdravotních problémů, mohou trpět posthibernační anorexií, aj.

poshmark.com


Agamy vousaté postupně snižují svoji aktivitu, vyhledávají tmavá chladnější místa, a odpočívají. Agamy postupně snižují aktivitu i při zachovaném světelném a tepelném režimu, tedy nejde o pravou hibernaci ale spíše o brumaci (tedy zimování při nižších pokojových teplotách). Pokud zvíře samo aktivitu nesnižuje, topíme a svítíme tak, jako obvykle a žádné zimování není potřeba. Tím pádem to nestimuluje rozmnožování a je s tím méně problémů.

V tomto období dochází k produkci a uvolňování hormonů. Proces zimování není v podmínkách zajetí nutný, pokud nejsou chovatelské ambice rozmnožování agam. Proces zimování je pro agamu přirozený, proto často zimují i agamy v zajetí – postupně samovolně přestávají přijímat potravu a snižují svoji aktivitu, pospávají. (agamy mohou reagovat i na podzimní zkracující se dny). Je třeba odlišit, zda se agama chystá na zimování, nebo je nemocná.

Zimování (odborně hibernace) vyžaduje pro agamy výraznější poklesy teplot. Je navozen hlubší spánek, méně často dochází k jejich buzení, pohyb je minimální. V přírodě se denní teploty v zimních měsících pohybují v rozmezí 17-24°C, noční teploty kolem 4-10°C. V teráriu lze simulovat přírodní teploty umístěním ubikace do chladnější místnosti s denními teplotami kolem 12-16°C ve dne a 6-12°C v noci. Popřípadě lze agamy zimovat v konstantní teplotě cca 10-15°C. Průměrná délka zimování je uváděna 8-12 týdnů. Agamu je třeba na zimování připravit, zde je malá ukázka možného postupu.

Zimování den za dnem

V prvním dnu přestáváme agamu krmit a svítíme cca 11 hodin. Agama by se měla během následujících dní vyprázdnit. Můžeme ji koupat ve vlažné vodě, což k defekaci napomáhá. Nekrmí se, k dispozici je pouze voda. Bez přísunu potravy bude agama do konce zimování. Zhruba po týdnu svítíme jen 10,5 hodiny denně a od posledního krmení by měla agama vykonat potřebu minimálně jednou až dvakrát. Asi ve dvanáctém dni výhřev snížíme na cca 6 hodin denně – ostatními světly (UVB a denní zářivka) svítíme něco kolem 10 hodin.

reptile.guide


Kolem patnáctého dne výhřev zhasneme a použijeme pouze denní zářivku, a UVB, které zapínáme na 9,5-10 hodin. Organizmus agamy pomalu přechází do klidového režimu. Kolem dvacátého dne je možno svítit asi 9 hodin pouze zářivkou, ale můžeme ji i zhasnout. V ubikaci je pokojová teplota.

Odzimování agamy vousaté

Proces odzimování probíhá pozvolna asi po 2-2,5 měsících ve zhaslém teráriu. Agamy by měly samy vylézat a zvyšovat aktivitu, proto je už možno začít pomalu svítit a krmit. Až začnou vykazovat aktivitu, postupujeme například dle následujícího popisu. V prvním dni rozsvítíme zářivky a UVB (pokud bylo zhasnuto) a doba svícení se pohybuje něco kolem 9,5 hodiny. Po týdnu na cca 3 hodiny denně zapínáme výhřev, po deseti dnech už výhřevem svítíme 6 hodin denně a začínáme podávat rostlinnou stravu. Po čtrnácti dnech máme výhřevnou žárovku zapnutou cca 8 hodin denně a můžeme začít předkládat krmný hmyz. Zhruba dvacátý den už všechna světla svítí skoro po celý den (asi 10,5 hodiny). Krmení již probíhá standardně a den budeme postupně prodlužovat na 12-12,5 hodiny svícení.

Autor: Adéla Bezděková – Život s ještěry je láska na celý život.

Literární přehled:
-Vergner, I., Ještěři, biologie, chov, Gekoni 1, Madagaskar, 2001
-Klátil, L., Agama vousatá, Robimaus, 2008
-Mužíček, D., Ing., Zimování agamy vousaté, www.terasvet.cz

Tip redakce: Koukněte i na další články o agamě vousaté.

Zajímavosti

aaaaa

Ze zákulisí hmyzí farmy

bearded-dragon-3273791_1920

Anglické názvy terarijních zvířat

gecko-2299365_1920 (1)

Teraristé na sociálních sítích

chameleon oko

Oči chameleona