Blecha – vše, co o ní potřebujete vědět

Blechy můžeme rozhodně považovat z jejich hlediska za úspěšnou skupinu hmyzu. Její početné druhy obsadily všechny světadíly kromě Antarktidy a mnohde roznášejí nebezpečné choroby. Blecha se vyskytuje téměř všude!

Blecha v kostce

Výskyt

Blecha se dovede přizpůsobit jakémukoli životnímu prostředí a přežít v něm. Nejvíce se jim ale daří v teple hnízd a doupat živočichů. Vajíčka a larvy dovedou vzdorovat mimořádně suchému nebo chladnému počasí. Dospělý hmyz může přežít neuvěřitelně dlouho bez potravy.

Vlastnosti a biologie blechy

Blecha je značně odolná vůči nepříznivým podmínkám, a proto své hostitele mohou následovat kamkoliv. Tělo blech se nápadně odlišuje od těla zástupců ostatních hmyzích řádů. Je totiž perfektně uzpůsobeno k cizopasnému způsobu života.

Blecha je bezkřídlá. Má jednoduché oči a krátká tykadla na malé hlavě. Tykadla jsou zčásti zanořená do zvláštních zářezů po stranách hlavy. Hlava v předu připomíná přilbu, takže blecha snadno může rozrážet chlupy hostitele.

Ústní ústrojí blechy je tvořeno třemi jehličkovitými bodci, jimiž blecha probodává kůži oběti a vysává její krev. Díky tělu se silně zploštělými boky se tento parazit dokáže protáhnout mezi hustou srstí nebo peřím hostitele.

Nepatrnými, ale silnými drápky se blecha udrží jakémkoli podkladu. Dozadu směřující štětinky a chloupky na jejím těle fungují jako kotva, která brání tomu, aby ji hostitel drbáním vyhnal ze srsti. Oproti jinému parazitickému hmyzu, například vším, je bleší tělo pevné a odolné proti vyschnutí.

Blecha je sice pověstná svým skokanským uměním, to však používá jen při vyhledávání hostitele. Po povrchu jeho těla se již pohybuje chůzí s využitím ostrých drápků. Blecha má nejen silné zadní nohy, ale i helmovitý štít z pružné bílkoviny, který kryje střední část její hrudi. Jeho stažením a napnutím dosahuje blecha prudkého odrazu.

Blecha potrava – čím se živí?

Blecha se specializuje na sání krve savců a ptáků. Obecně lze říci, že každý druh blechy má svého typického a jediného hlavního hostitele. Praxe ale bývá taková, že blechy sají i na živočiších z blízkého okolí své oběti.

Blecha obecná například napadá prasata, psy, kozy i potkany.

Většinu svého života věnuje blecha sání na svém hostiteli. Když se jí podaří mimořádně dobře nakrmit, opustí tělní pokryv hostitele a usadí se v jeho hnízdě, noře či v posteli.

Tehdy ji možná čeká dlouhé hladovění. Po takovémto půstu se ovšem vyhládlá blecha snaží bez prodlení dostat na prvního živočicha.

Larvy blech nesají krev na těle hostitele, ale nýbrž se živí rostlinnými a živočišnými zbytky v jeho hnízdě.

Blecha psí

Blecha psí zase – v rozporu se známým tvrzením, že „blechy psí na člověka nejdou“ – může sát i na člověku.

Blecha a člověk

Některé blechy můžeme považovat za vážné přenašeče chorob. Blechy sající na krysách například přenášejí tyfus a dýmějový mor.

Ve středověku zahynulo na morové epidemie více než 25 miliónů lidí. Přenos této choroby se uskutečňuje bodnutím blechy, která se nasála infikované krve na kryse. Zvláště ohroženi jsou v některých oblastech ještě dnes ti lidé, kteří žijí v neuspokojivých podmínkách a v blízkosti krys.

Blechy mohou šířit myxomatózu nebo přenášet parazity psů a koček. Tito parazité žijící ve střevech savců uvolňují vajíčka, která zůstávají v pelechu hostitele. Zde je sežerou larvy a po jejich přeměně v dospělé blechy se z jejich těla dostávají larvy parazitů zpět do původního hostitele tehdy, když nakaženou blechu sežere.

Životní cyklus blechy

1. Vajíčko: je leskle bílé, poměrně velké, se zaoblenými konci. Samice klade 2 až 18 vajíček do hnízda hostitele nebo na jeho kůži. Odtud pak spadnou na zem.
2. Larva: po dvou až třech týdnech protrhne vaječný obal. Je slepá a beznohá, ale má vytvořené ústní ústrojí. Před dosažením konečné velikosti se dvakrát svléká.
3. Kukla: plně vzrostlá larva si nakonec upřede ochranný kokon, který často maskuje prachem a vlastním trusem. Kukla setrvává v klidu nejméně 7 dní. Dospělý hmyz se líhne až při vyrušení pohybem hostitele.
4. Dospělá blecha: má poměrně malou hlavu s krátkými tykadly a s bodavým ústním ústrojím. Tělo zploštělé z boku pokrývají řídké štětinky a chloupky. Zvětšený zadní pár nohou slouží blechám ke skákání.

Vývojový cyklus blechy

V tropických oblastech se blechy mohou rozmnožovat po celý rok. V chladnějších krajinách se pohlavně dospělí jedinci objevují až na jaře a množí se jen během léta.

Po oplození se samička před kladením vajíček posilňuje vydatným sáním krve. Zpravidla pak klade v jedné snůšce jen něco mezi dvěma a osmnácti vajíčky, snůšek však během jejího života může být několik stovek.

Blecha klade vajíčka buď přímo do hnízda hostitele, nebo na jeho kůži, odkud teprve později spadnou na zem.

Larva se z vajíčka líhne po 2 – 3 týdnech. Během svého vývoje se celkem dvakrát svléká, pak si upřede ochranný kokon a zakuklí se v něm. Blecha se z ní líhne až tehdy, když je kukla z klidu vyrušena silným pohybem v okolí. Ten bývá vyvolán přítomností hostitele.

Blecha – zajímavosti

• Než se bleší larva vylíhne z vajíčka, naroste jí na hlavě malý bodec, kterým nakonec protrhne vaječný obal.
• Blechy dovedou přečkat neuvěřitelně dlouhé období hladovění. Blecha obecná může bez potravy přežít až 125 dní.
• Bakterie způsobující mor ucpou střeva blechy morové. Ta pak při sání hned vypouští krev smíšenou s bakteriemi zpět do těla hostitele. Protože ji bakterie vlastně odsuzují k hladovění, snaží se nakažená blecha sát stále častěji. Tím se urychluje šíření morové epidemie.
• Blecha obecná, která saje na člověku, dovede skákat až 30 cm vysoko. Pokud by člověk chtěl skočit ve srovnání se svou výškou stejně vysoko, musel by přeskočit věž katedrály v Kolíně nad Rýnem.

Jak se zbavit blech

Obecně můžeme říci, abyste dodržovali čistotu, jelikož blechy čistotu rádi nemají. Jakmile zjistíte, že je máte v bytě, okamžitě se dejte do gruntu.

Jak vypadá kousnutí od blechy

❓Nejčastější dotazy – blecha

Literatura:
Encyklopedie zvířat, Pavel Auda, ISBN: CZ-P-60-10-04-0020