crocod

Krokodýli obecně

Obecná charakteristika

Krokodýli jsou velmi starou skupinou plazů, kteří spadají do vývojové větve arachnosaurů. V dnešní době je zachována čeleď krokodýlovitých (Crocodylidae) – která má čtyři podčeledi:

1. Alligatorinae – zahrnují se sem aligátoři a kajmani
2. Crocodylinae – je podčeleď pravých krokodýlů
3. Gavialinae – zahrnuje gaviály
4. Tomistominae – je podčeleď nepravých gaviálů

Krokodýli jsou dokonale uzpůsobeni ke svému životu, nejen jako lovci ze zálohy na vrcholu potravního řetězce, ale také tím, že jsou schopni pobývat pod vodní hladinou a číhat na svou kořist. Velmi dobře se pohybují ve vodě, ocas pohání tělo vpřed a končetiny jsou složeny podél těla. Krokodýli dokáží plavat rychlostí cca 30 km/h. Jsou to karnivorní plazi, jejichž jídelníček tvoří zejména savci ( i velcí), ptáci, obojživelníci, ostatní plazi, bezobratlí a ryby. Gaviálové loví především ryby. Složení stravy se mění s věkem a jejich velikostí.

Masivní aligátor v pohybu – youtube.com

Dutinu břišní od dutiny hrudní odděluje septum. Svaly, na které se napojuje, dokáží zvětšit objem plic díky rozšíření dutiny hrudní. Díky tomu dokáží krokodýli vydržet pod vodní hladinou několik hodin (uvádí se až 6) bez jediného nadechnutí. Kožovité záklopky na nozdrách a uších umožní krokodýlovi dlouhý pobyt pod vodou.(Procházka,2009) Krokodýli mají velký stisk čelistí, udává se až 1100 kg/cm2. Ze všech obratlovců mají nejsilnější intenzitu žaludečních šťáv, proto jsou schopni z trávené potravy využít asi 90% živin. Díky jejich specifickému metabolismu přečkávají i období, ve kterých je nedostatek potravy.(Procházka,2009) Krokodýli se řadí mezi ektotermní (studenokrevné) živočichy, tělesná teplota závisí na teplotě okolního prostředí.

Přirozené prostředí krokodýlů

Krokodýli obývají zpravidla tropické pásmo podél řek. Alligator mississippiensis a Alligator sinensis obývají oblasti subtropů. Krokodýl mořský (Crocodylus porosus) žije v moři a brakických vodách, vyskytuje se v jihovýchodní Asii, Indočíně, Indonésii a Austrálii. Je největším žijícím krokodýlím druhem.

Výskyt krokodýlů – wikipedia.org


Aligátoři žijí na jihovýchodě Severní Ameriky (Aligátor severoamerický) a Číně v povodí řeky Jang-c Tiang (Aligátor čínský). Jeden druh gaviála žije pouze v Asii. Kajmany najdeme v Kolumbii, Venezuele, Guyaně, Surinamu, Jižní Brazílii, Uruguayi, Peru a Ecuadoru. Někteří kajmani se vyskytují i v severní Argentině, oblastech Amazonie. Krokodýl nilský obývá Afriku a jeho výskyt je znám i na Madagaskaru. Krokodýli jsou dlouhověcí, u některých druhů se uvádí až 75 nebo 85 let.

Stavba těla krokodýlů

Krokodýli (Crocodylia) patří mezi plazy, kteří dosahují velikosti od 1,5 až do 7 m délky, i více. Samci bývají zpravidla větší. Kůže na hlavě je přirostlá k lebce a na vrchní straně krku a trupu mají krokodýli velké a nápadné kožní štítky, jejichž podklad je kostěný. V oblastech šíje a týlu mají tyto štítky specifické uspořádání, kterého lze využít při určování jednotlivých druhů. Horní (hrudní) končetiny jsou pětiprsté, z nichž na prvních třech jsou ostré drápy. Pánevní končetiny jsou čtyřprsté s plovacími blanami.

Nejvíce nápadným rysem krokodýlů je velká tlama a s přihlédnutím k jejich zpravidla akvatickému způsobu života jsou v horním úseku hlavy umístěny oči a vnější nozdry, které se nacházejí v rostálním hrbolku vedle sebe. Aligátoři mají nozdry odděleny přepážkou, která se u gaviálů a krokodýlů nevyskytuje.

Jazyk krokodýlů je plochý, nepohyblivý, přirostlý a není přizpůsoben k posouvání sousta. U krokodýlů došlo k vývoji tvrdého (sekundárního) patra. Je to v podstatě zkostnatělá přepážka, která odděluje tlamu od dýchacího ústrojí. To krokodýlům umožňuje polykat kořist pod vodou.

Rozdíly nalezneme i ve stavbě chrupu, přičemž u aligátorů zapadá čtvrtý zub dolní čelisti do jamky nacházející se v horní čelisti, takže při zavření tlamy jej nevidíme. Čtvrtý zub je u aligátorů nejmohutnějším zubem, avšak u krokodýlů je to až zub pátý. Dentice je thekodontní (zuby jsou uloženy v jamkách) a chrup má schopnost se obměňovat po celý krokodýlův život. Některé zuby jsou o hodně větší, než ty ostatní. Mají zpravidla kuželový tvar a jsou do jedné třetiny své délky duté. Mladí krokodýli disponují velmi ostrými zuby, u starých jedinců mnohdy dva přední zuby prorůstají lebkou.

Jako jedni z mála plazů mají krokodýli pravé hlasivky, které jim umožňují vydávat velké množství zvuků, které jsou využívány zejména v době páření, ale i v jejich „sociálním“ životě.

Lebka krokodýlů je monokondylní – je připojena jedním kloubem k atlasu. Je velmi pevná, diapsidní a má dva páry spánkových jam. Horní jařmový oblouk je tvořen kostmi zaočními (postorbitale) a šupinatými (squamosum). Spodní část pak tvoří kosti hornočelistní, jařmová, čtvercová a čtvercojařmová. Lebka gaviálů je nápadně protažena, má protáhlé čelisti a zuby mají stejný tvar i velikost.

Aligátorovití mají širokou a krátkou lebku a kostěnou nosní přepážku. Mají 68-80 zubů. Kajmanům tato přepážka chybí, rod Paleosuchus má výrazné vysoké čelo. Krokodýli rodu Caiman mají na lebce před očima lištu připomínající brýle. Čeleď Crocodylinae (praví krokodýlové) mají obecně delší lebku a zpravidla 60-72 zubů. Lebka gaviálů má nápadně protaženy čelisti, očnice jsou kruhovité a tento druh disponuje 106-110 zuby. Rod Tomistoma, který zahrnuje jeden druh falešného gaviála má taktéž protáhlé čelisti, má 76-84 zubů a očnice mají elipsovitý tvar.

Páteř tvoří osu kostry a hrudní koš je vyvinut. Páteř je rozdělena na krční s 9 obratli (1. Atlas = nosič, 2. Axis = čepovec), hrudní s 8 a bederní se 7obratli, křížovou s 2 obratli a ocasní, s 35-37 obratli. První krční obratel nemá tělo, druhý má výběžek vzniklý z těla atlasu. K obratlům se napojují žebra mimo ocasní část. Žebra jsou dobře vyvinuta, některá jsou částečně chrupavčitá nebo vícedílná.

Krokodýli mají ze všech plazů největší a nejdokonaleji vyvinutý mozek. Ten je rozdělen na pět oddílů:

1. Koncový mozek, který tvoří hlavní ústředí a jsou zde všechny složky nervových uzlů, včetně mozkové kůry. Druhotná kůra mozková se zakládá za čichovými laloky.
2. Mezimozek plní vnitřně – sekreční funkce.
3. Střední mozek obsahuje vyšší ústředí.
4. Mozeček je dobře vyvinut a plní funkci regulace a koordinace pohybů.
5. Prodloužená mícha obsahuje spojení nervových drah. Kontroluje procesy dýchání, spánku, aktivity a oběh tělních tekutin.

Z mozku krokodýlů vystupuje, tak jako u jiných plazů, 12 párů mozkových nervů. Mozek a mícha tvoří centrální nervovou soustavu. Mícha zasahuje do koncového úseku ocasu. Nachází se zde několik samostatných motorických center. (Knotek,1999)

Smyslové orgány krokodýlů

Nejdůležitějšími smysly krokodýlů jsou zrak, čich a sluch. Na spodní straně těla mají krokodýli smyslové jamky, oči se nacházejí na vrchu hlavy.

Ucho je situováno v kaudoventrální oblasti za okem. Je pokryto kožním uzavíratelným lemem. Vnější ucho vypadá jako krátký zvukovod a je zde zřetelná bubínková blána. Střední ucho je složeno z extracolumelly a columelly. Ve vnitřním uchu se soustřeďují sluchové buňky a sluch krokodýlů je nejlépe vyvinut oproti ostatním plazům. Základním úkolem vnitřního ucha je udržování rovnováhy a zpracování zvukových podnětů.

Oko plazů je komorové, V zadní části skléry mají ještěři hyalinní chrupavku a v přední části 14 sklerálních kůstek. U krokodýlů se tyto kůstky nevyskytují. Krokodýli, mají zornici ve tvaru štěrbiny (kočičí oko), která je roztažitelná v závislosti na intenzitě dopadajícího světla. Krokodýli také disponují třetím víčkem, tzv. mžurkou (průhledná membrána), která má ochrannou funkci a krokodýlům umožňuje vidět pod vodní hladinou. Krokodýli vidí barevně, ale velká citlivost se vztahuje pouze na některé barvy.


Žaludek je svalnatý a je rozdělen na dvě části. To umožní krokodýlům trávit i větší kusy potravy. Silné žaludeční šťávy umožňují strávit veškerou přijatou potravu a využít ji do poslední živiny. Trávicí ústrojí začíná dutinou ústní, pokračuje hltanem a jícnem do žaludku. Na něj navazuje tenké střevo, tlusté střevo a konečník, který má vyústění do kloaky. U krokodýlů je vyvinut dvanáctník. Rychlost trávení závisí na teplotě prostředí, ve kterém se krokodýl aktuálně vyskytuje.

Krokodýlí srdce je čtyřdílné, interventikulární septum je rozvinuté, aorty jsou propojeny blízko srdce. Krokodýli mají septum kompletní.(Knotek,1999) V krokodýlím srdci je systém chlopní, který blokuje pravou komoru a otevře se pouze ve stresové situaci.

Rozmnožování

Krokodýli jsou odděleného pohlaví a pohlavní dimorfismus není tak patrný jako je tomu u jiných plazů. Výjimku tvoří podčeleď Gavialinae, kde je u pohlavně dospělých samců vytvořen zvláštní orgán v oblasti nozder – ghar, který je zcela odlišuje od samic pouhým pohledem. Krokodýli středně velkých a velkých druhů dospívají zpravidla mezi 12 – 16 rokem života, tomistomy a gaviálové v rozmezí 14 – 16 let.

Oplození je vnitřní, krokodýli jsou oviparní. Pohlavní žlázy jsou párové (ovaria, testes) a jsou uloženy v zadní části dutiny tělní.(Knotek,1999) Samec má nepárový penis uložený v kloace. Samice mají párové vaječníky a vejcovody, které mají vyústění do kloaky. Páření většinou předchází souboje samců a hlasové projevy. Oplození probíhá ve vodě. Souvisí se světelnou periodicitou, srážkami i teplotou prostředí.

youtube.com

Samice klade do hnízda na souši cca dva až tři měsíce po spáření 10-100 vajec ve snůšce. Inkubace vajec závisí na druhu krokodýla, ale v neposlední řadě i na teplotě v hnízdě. I zde se setkáváme s teplotní determinací pohlaví, což znamená, že při vyšší teplotě se inkubuje více samců a při nižší naopak více samiček. Zpravidla se uvádí doba vývoje zárodku 35-130 dní.

Samice hnízdo hlídá a před samotným líhnutím mláďat, která se z vajec ozývají, jej rozhrabuje, aby se dostali malí krokodýlci po vylíhnutí na vzduch a neudusili se vrstvou hlíny, kterou je hnízdo zahrabáno. O mláďata se stará několik měsíců. Mláďata prořezávají při líhnutí skořápku vaječným zubem a po narození jsou soběstačná. Růst krokodýlů souvisí s dostatečným přísunem potravy, ale může být ovlivněn i teplotou prostředí.

Autor: Adéla Bezděková – Život s ještěry je láska na celý život.

Děkuji panu Ing. Miroslavu Procházkovi (Majitel krokodýlí ZOO v Protivíně) za rady a věcné připomínky k odbornosti textu při psaní tohoto článku.

Literární přehled:
-Procházka M.,Ing., Malý obrazový atlas krokodýlů, Tomistoma, 2009
-Zelinka,J,Voženílek,P., Krokodýlové-přežívající současníci dinosaurů, Ratio, 1997
-Dietmar Jarofke / Anna Hanzlová ; Jürgen Lange ; Zdeněk Knotek : Plazy : Choroby a chov. Bratislava : Hajko and Hajková, 1999
-Knotek, Z., Halouzka, R., Knotková, Z., Modrý, D., Hájková, P.: Nemoci plazů. ČAVLMZ Brno,1999

Zajímavosti

aaaaa

Ze zákulisí hmyzí farmy

bearded-dragon-3273791_1920

Anglické názvy terarijních zvířat

gecko-2299365_1920 (1)

Teraristé na sociálních sítích

chameleon oko

Oči chameleona