fghj

Leguán zelený

Obecná charakteristika

Leguán zelený je nejznámějším ještěrem tropické Jižní Ameriky. Vyskytuje se v oblasti tropů a lesních oblastí Střední a Jižní Ameriky a od Mexika po Jižní Brazílii. Tento ještěr zatím nepatří mezi ohrožené druhy, přestože jeho populace jsou decimovány mizejícími biotopy, ale i lovem pro maso. Kromě kočkovitých šelem, krokodýlů, hadů, některých opic a dravců  nemá v podstatě dospělý jedinec přirozené nepřátele.

Je to velký, herbivorní diurnální stromový ještěr s výrazným hřebenem trnů na hřbetě a velkým hrdelním lalokem. Dorůstá délky 1-2m a váží mezi 3-5 kg. Samice jsou zpravidla menší. Má čtyři silné pětiprsté končetiny s dlouhými ostrými drápy, které mu umožňují šplhat a udržet se na větvích.

Typickou barvou leguána je zelená, vyskytují se však i další barevné varianty – černý a růžový (ostrovy Bonaire, Aruba, Curacao), červený (Kostarika), oranžový (Mexiko) a modročerný (Peru). Leguán zelený byl zavlečen i na Floridu nebo Havajské ostrovy.


Leguán velmi dobře plave a šplhá. Dlouhý ocas slouží při plavání, udržení rovnováhy a v neposlední řadě jako zbraň v nebezpečí. Hrdelní lalok využívá leguán k termoregulaci, komunikaci, při námluvách i hájení svého teritoria.

Leguán zelený tráví většinu času v korunách stromů, kde se oddává lenošení na vodorovných větvích v blízkosti vody, vodních toků nebo nad nimi. Jeho denní aktivita začíná východem slunce, kdy opouští své noční stanoviště a hledá místo vhodné pro nahřívání. Leguán patří mezi ektotermní („studenokrevné“) živočichy, proto je jeho tělesná teplota závislá na slunečním záření. Je to heliotermní jedinec, který získává teplo ze slunění. Tento proces potřebuje, aby se mohl nahřát na svou fyziologickou teplotu. Tato teplota je nutná k pohybu, aktivitě, vyhledávání potravy, vylučování a správné funkci trávení.

Rozmnožování

Rozmnožování  plazů je značně ovlivněno i vnějšími faktory. Mezi ně řadíme především fotoperiodicitu, střídání teplých a chladných období a střídání období sucha a dešťů. To vyvolá hormonální změny, kterými je ovlivněna hlavně sexuální aktivita a vývoj sezónních pohlavních znaků. Je to uzpůsobeno tak, aby se  mláďata líhla v době, kdy jsou optimální teploty a dostatek potravy. Období páření začíná obdobím sucha, zpravidla od listopadu do ledna.

Plazi jsou odděleného pohlaví. Rozlišení samců od samic, především u mláďat není jednoznačné. Samci mají větší tělesný rámec, výraznější lalok, hřeben a robustnější hlavu. Samice bývají zpravidla menší, Gonády jsou párové, jsou uloženy dorzomediálně v dutině tělní. Samci mají párové hemipenisy uložené v hemipenisových kapsách. Hemipenisy jsou vychlípitelné váčky s řadou příchytných hrotů, jejichž stavba je zpravidla druhově specifická. Dalším rozlišovacím znakem jsou femorální póry umístěny na vnitřní straně stehen, které jsou v řadě od ocasu k holeni. U samců bývají zpravidla hodně výrazné. Samice mají párové vaječníky a vejcovody, ty ústí do urodea kloaky. Děloha není u leguánů vyvinuta.

leguán pohlaví

V době rozmnožování jsou samci značně teritoriální, mnohdy dochází ke vzájemným soubojům. V teritoriu samce se mohou vyskytovat i 3 semiduální samečci a 4-6 samic. Leguán zelený je vejcorodý (oviparní) a nestará se o mláďata.

Samice klade 20-40 vajec do podzemních hnízd (vyhloubené jámy) na souši jednu snůšku za sezonu. Je to v období sucha od února do dubna.
Ta se inkubují při teplotě 28-32°C v době 65-112 dní. Pohlaví vylíhnutých mláďat je ovlivněno teplotou. Mláďata jsou po narození sytě zelená, jsou plně soběstačná a měří cca. 20cm. Leguán zelený dosahuje pohlavní dospělosti zhruba ve třech až čtyřech letech života. Pohlavní dospělost je dána více méně primárně velikostí jedince.

Volně žijící leguáni jsou herbivorní, jejich jídelníček je tvořen listy, květy a plody rostlin vyskytujících se v daném biotopu. Tito plazi (herbivoři) musí mít funkční střevní mikroflóru, která přeměňuje nestravitelnou celulózu na mastné kyseliny. Porušení střevní mikroflóry má za následek narušení zdravotního stavu.

Délka života

Většina ještěrů a hadů prochází podobným procesem stárnutí, který vykazuje většina obratlovců. Leguán zelený, coby studenokrevný živočich dokáže vlivem nepříznivých podmínek zpomalit metabolismus a tím i životní procesy včetně degenerativních změn.

U volně žijících plazů stárnutí spíše nepozorujeme, délka jejich života je zpravidla dána vlivem vnějších faktorů, kterými jsou podnebí, choroby, znečištění životního prostředí, výživa a také genetika. Délka života se může lišit i vlivem rozdílných biotopů.

Autor: Adéla Bezděková – Život s ještěry je láska na celý život.

Tip redakce: Přečtěte si i článek o chovu leguána zeleného.

Zajímavosti

aaaaa

Ze zákulisí hmyzí farmy

bearded-dragon-3273791_1920

Anglické názvy terarijních zvířat

gecko-2299365_1920 (1)

Teraristé na sociálních sítích

chameleon oko

Oči chameleona