Má stránka

Nemoci plazů 2

Co se v článku dozvíte? 🔍

V návaznosti na první článek týkající se chorob plazů, jsme se rozhodli o jeho pokračování, které není zaměřeno pouze na ještěry, ale týká se i ostatních plazů chovaných v zajetí.

Porucha svleku (Dysekdyze)

oddlycutepets.com

Diagnostika: Na těle jsou viditelné zbytky nesvlečené kůže, ve vážnějších případech může dojít k nekróze ocasu nebo zaškrcení prstů. Poruchy svleku kůže bývají vyvolány nevhodnými podmínkami v teráriu nebo nedostatkem vitamínu A, který se podílí na tvorbě kůže.

Klinické příznaky: Na těle plazů jsou zbytky staré kůže, která buď visí, nebo není vůbec odloučena.

Léčba spočívá v koupání a vlhčení těla plaza k dosažení odloučení staré vrstvy kůže. Tu lze opatrně odstranit rukou nebo tupou pinzetou ve směru šupin. Můžeme použít i kapku olivového oleje pro zvlhčení postiženého místa. Nikdy neodstraňujeme kůži silou, mnohdy je třeba upravit vzdušnou vlhkost a teplotu v teráriu.

Nechutenství, anorexie

chameleonforums.com

Nechutenství u plazů může být způsobeno nedodržením zoohygienických podmínek chovu, ale i stresem, nízkou teplotou či onemocněním.

Diagnostika spočívá ve vyloučení infekčního onemocnění nebo přítomnosti cizích těles v zažívacím traktu plaza (písek, lignocel, aj.).

Klinické příznaky: odmítání a nezájem o předkládanou potravu v delším časovém úseku.

Léčba spočívá ve vystavení plaza dostatečně silnému zdroji slunečního svitu, který lze popř. nahradit v teráriu zdrojem UV-B paprsků. Dále je třeba zabezpečit optimální denní teploty vhodné pro daný druh plaza. Při nízkých teplotách dochází často k anorexii, protože je omezena aktivita biochemických procesů v těle. Plazi, kteří jsou při nízkých teplotách krmeni násilím, mohou uhynout vlivem intoxikace organismu, ke kterému dochází rozkladem nestrávené potravy ve střevech. U anorektických plazů, u kterých došlo k poklesu hmotnosti o cca 10%, lze využít asistované krmení, které by však mělo být konzultováno nejprve se specialistou na plazy.

Spáleniny


Spáleniny bývají častým problémem plazů chovaných v zajetí, vzhledem k tomu, že se jedná o studenokrevné (ektotermní) živočichy, u kterých není vyvinut reflex při popálení, jako je tomu např. u člověka.

Klinické příznaky a diagnostika

U 1. stupně jsou spáleniny pouze povrchové, kůže vypadá na první pohled jako odřená a šupiny mohou být bílé nebo narůžovělé, popřípadě bez barvy.

Ve 2. stupni je poškozena vrchní část kůže společně se šupinami a může to zasáhnout i do vnitřní vrstvy kůže.

Ve 3. stupni dochází ke zničení kůže spolu s nervovými zakončeními. Tyto spáleniny nebývají bolestivé a postižené místo má černou nebo bílou barvu.

Ve 4. stupni jsou zpravidla postiženy svalové a kostní plochy. Tyto spáleniny mají mnohdy fatální následky.

Léčba: spáleniny chladíme a zvíře můžeme koupat v heřmánkovém odvaru. U spálenin většího rozsahu a u druhého a třetího stupně se zvíře umístí do hygienického terária, které je třeba pravidelně desinfikovat. Z důvodu hrozící infekce se nesmí propichovat ani nijak jinak odstraňovat puchýře, které se mohou na kůži zvířete vytvořit. Ve vážnějších případech se zahájí antibiotická léčba a postižená místa je nutno denně převazovat. Pro urychlení hojení je možno místa omývat roztokem chlorhexadinu a držet zvíře v teplém a spíše sušším prostředí. Plazi mají dobré regenerační schopnosti, proto lze ve většině případů spáleniny vyléčit. Každopádně je třeba u vážnějších popálenin odvézt zvíře ke specialistovi a nesnažit se nijak doma experimentovat.

Suchá gangréna ocasu a prstů

vet360.vetlink.co.za

Toto onemocnění postihuje hlavně ještěry a hady. Hlavní příčinou vzniku bývá nějaké mechanické poškození, zejména uskřípnutí prstů a ocasu nebo pokousání hlodavci. Dále mohou toto onemocnění způsobit mykotické infekce a v neposlední řadě i neprůchodnost periferních cév.(Knotek,1999) Při gangréně prstů vzniká často suchý a pevný kroužek, který brání prokrvování postižené oblasti.

Diagnostika se opírá o provedené rentgenologické vyšetření a klinické vyšetření pacienta. Dále je možné provést odběry pro laboratoř. Ve většině případů se provádí mykologické a bakteriologické posouzení odebraných vzorků, někdy také hematologie a biochemie krve.

Klinickými příznaky bývá bolestivý proces, při němž se zasažená nekrotická část drolí a odlamuje. Dochází při tom k obnažení kostních tkání. Můžeme také pozorovat jiný postoj zvířete než je obvyklé a dalšími příznaky mohou být dehydratace a vyčerpání.

Léčba: zaschlé části je nutno opatrně odstranit a náležitou pozornost věnovat desinfekci rány (např. roztokem Betadine). Pokud nejsou viditelné kosti nebo obratle ocasu, léčí se rána jako otevřená. Pokud zde existuje riziko šíření infekce do těla, je nutno provést amputaci v oblasti nezasažených tkání. Léčba se doplní též o podávání antibiotik, podle závažnosti buď

lokálně, nebo celkově. Pro podporu hojení a regenerace organismu je potřeba předkládat kvalitní stravu doplněnou o minerální látky, vitamíny a zajistit přísun tekutin.

Autor: Adéla Bezděková – Život s ještěry je láska na celý život.

Literární přehled:
-Knotek, Z., Halouzka, R., Knotková, Z., Modrý, D., Hájková, P.: Nemoci plazů. ČAVLMZ Brno,1999
-Dietmar Jarofke / Anna Hanzlová ; Jürgen Lange ; Zdeněk Knotek : Plazy : Choroby a chov. Bratislava : Hajko and Hajková, 1999
-Nečas,P., Chameleoni, Madagaskar, 2003

Líbí se vám článek? Dejte mu 5 hvězdiček🙂
Sdílejte článek:

Mohlo by vás zajímat

Má stránka