chameleon oko

Oči chameleona

Oči ještěrů obecně

Zrak ještěrů je v mnoha charakteristikách téměř srovnatelný se zrakem savců nebo ptáků. Oko je složeno z oční koule (bulbus oculi), čočky (lens) a světločivné sítnice (retina). Vnější obal oka je tvořen tuhou vazivovou bělimou (sclera) přecházející ve viditelné části oka v rohovku (cornea). Hlubší vrstva oční koule je tvořena cévnatkou (coroidea), která srůstem se sítnicí vytváří duhovku (iris), která má ve svém středu zorničku (pupilla).

řez okem ještěra
Ještěři, biologie, chov, Gekoni 1, Ivan Vergner,  Madagaskar, 2001

Cévnatka zajišťuje výživu sítnice, která má své krevní zásobení. Je v ní obsaženo barvivo melanin, kterého se u nočních druhů ještěrů vyskytuje podstatně méně. V místě, kde vystupuje oční nerv z oka se nachází výběžek cévnatky conus papillaris, který ční do prostoru vyplněného sklivcem. U ještěrů se setkáme s kruhovitým nebo štěrbinovitým tvarem zorničky, přičemž tento tvar je závislý na aktivitě daného ještěra.

U denních druhů je zornička kruhovitá a štěrbinovitý tvar nalezneme u nočních druhů. Velikost otvoru zorničky je regulována podle množství dopadajícího světla na sítnici a tuto regulaci mají za úkol svaly cévnatky, které ovládají duhovku. Před duhovkou se nachází přední oční komora, mezi ní a čočkou nalezneme zadní oční komoru. V obou se nachází komorový mok, který je produkován řasnatým tělískem.

youtube.com

Čočka je zavěšena na řasnatém tělísku, které je umístěno za duhovkou, proto jej nemůžeme vidět. Prostor nacházející se za čočkou vyplňuje sklivec (corpus vitreum), který je tvořen rosolovitou polotekutou průhlednou hmotou.

Sítnice (retina) je světločivný orgán skládající se z 11 vrstev buněk, z čehož spodní vrstva je tvořena pigmentovanými buňkami. Zbylé vrstvy jsou tvořeny neurony. Smyslovými buňkami jsou tyčinky, které zajišťují vnímání šedých, bílých a černých odstínů. Čípky naopak slouží k vnímání ostatních barev. U ještěrů se vyskytují oba typy, proto ještěři mají schopnost barevného vidění. Noční druhy mívají převahu tyčinek nad čípky nebo mohou být přítomny jen tyčinky. Oproti tomu u denních druhů převažují v sítnici čípky, které mají na povrchu žlutý tuk, který má za úkol zlepšit vidění za šera. Fungují jako filtry, jsou schopny absorbovat ultrafialové a krátkovlnné modré záření s ochranným účinkem na podkladové buňky a snižují oslnění. Ve dne se na zlepšení vidění stará žlutě zbarvená sítnice.

Zaostřování čočky probíhá díky změně tvaru rohovky a při tom i čočky. Pokud je ještěr v klidu, má zaostřeno na dálku, mají rohovka i čočka zploštělý tvar. Pokud probíhá zaostření na blízký předmět, změní čočka tvar na kulovitý díky ciliárnímu svalu, který její tvar mění tlakem ze stran směrem dopředu a současně se obloukovitě vyklene rohovka. Většina ještěrů, kteří nemají srostlá víčka, disponuje mžurkou (membrana nictians). Ta má za úkol čistit a zvlhčovat oko. Je kryta sliznicí a přiléhá k povrchu oka a zatahuje se zespodu. Chameleoni mžurku nemají.

Jak vidí chameleon

Oči chameleonů jsou díky své stavbě považovány za jedny z nejdokonalejších v živočišné říši. Zrak mají chameleoni ze všech smyslů nejdokonaleji vyvinut, proto i jejich aktivita je největší právě ve dne. Oko tohoto plaza drží v orbitě svaly a ty současně zajišťují také jeho velkou pohyblivost. Samotné oči ve dvojitých srostlých víčkách pokrytých drobnými šupinkami, jsou umístěny po stranách hlavy ve velkých očnicích, jsou vysunuty do prostoru a mohou se pohybovat nezávisle na sobě.

Jak vidí chameleon – vimeo.com

Chameleon je tedy schopen každým okem sledovat jiný obraz a to nezávisle na sobě, přičemž u toho nemusí vyvinout žádný pohyb hlavou. Je tedy schopen se na daný objekt dívat z několika různých úhlů. Tento jev je možno vysvětlit tím, že vidí dva cvrčky v zákrytu za sebou a pouze malým pohybem oka je následně vidí vedle sebe. K tomu dochází posunem tzv. uzlového bodu, který se nachází mimo osu rotace, mezi rohovkou a čočkou, kdežto u člověka je uzlový bod shodný se středem rotace oka. Ve spánku chameleoni oči otáčí zřítelnicí dolů a ochrana očí je zajištěna kostěnými destičkami.

Oči se mohou otáčet ve vertikálním směru o 90° a v horizontálním směru o 180° a chameleon je schopen obsáhnout obzor pod úhlem 360°. Obrazové vjemy se neslučují, ale jsou mozkem vyhodnocovány každý zvlášť. Bavíme se zde tedy o tom, že jeho mozek nevytvoří prostorový vjem porovnáním dvou jen nepatrně odlišných pohledů jako je tomu např. u člověka, ale i přes to, že se dívá každým okem na jinou stranu, nemá problém s prostorovou orientací.

Stavba oka chameleona je v mnoha rysech téměř totožná se stavbou oka obratlovců i ještěrů obecně, avšak má mnohé modifikace, díky nimž je jejich zrak jedinečný. Víčka přerůstají skoro celou vnější oblast oka a ve středu rohovky je pouze malý otvor, který slouží mozku chameleona přijímat a vyhodnocovat obrazy.

Autor: Adéla Bezděková – Život s ještěry je láska na celý život.

Literární přehled:
-Nečas, P., Chameleoni, Madagaskar, 2003
-Kraus, R., Kocián,M., Chameleoni a gekoni, Polaris, 1998
-Stephen J. Divers , Douglas R. Mader, Reptile medicine and surgery,Elsevier Health Sciences , 2005
-Vergner, I., Ještěři, biologie, chov, Gekoni 1, Madagaskar, 2001

Zajímavosti

aaaaa

Ze zákulisí hmyzí farmy

bearded-dragon-3273791_1920

Anglické názvy terarijních zvířat

gecko-2299365_1920 (1)

Teraristé na sociálních sítích

unnamed4

Cedulky na terárko