turtle-4339914_1920

Želva nádherná a její chov

Obecná charakteristika

Želva nádherná (lat. Trachemys scripta, ang. red-eared slider) se řadí do čeledi emydovitých (Emydidae), zahrnující tři poddruhy a jedná se o sladkovodní druh. Tato želva obývá USA, severní Argentinu, Uruguay, Brazílii a severovýchod Mexika. Dnes se s ní můžeme setkat téměř po celém světě kromě Antarktidy. Volně žijící želvy nalezneme i v přírodě střední Evropy. Želva nádherná žije zpravidla v jezerech, slepých ramenech řek a mělkých vodách s měkčím dnem, kde je dostatek vegetace. Jedná se o druh s denní aktivitou, který během dne aktivně vyhledává a loví potravu a vyhřívá se na slunci.

Vzhled

Želva nádherná dorůstá průměrné velikosti 15-25 cm, přičemž samice jsou zpravidla větší. Ty mohou dorůst až do 30-35 cm. Samci mají delší a silnější ocas. Krunýř (karapax) je složen ze dvou částí. Horní (dorsální) karapax je tvořen kostěnými destičkami s keratinovou vrstvou, které se zde vyskytují ve třech řadách. U samic je tento povrch hladký a u samečků lehce vroubkovaný.

Spodní část se nazývá ventrální karapax (též plastron). Ten je po narození žlutý s hnědo-zelenými skvrnkami ve středové části destiček. Jen u samců je prohloubený. Barva krunýře se u těchto želv s věkem mění. U mláďat se vyskytují světle zelené odstíny, u dospělců převládá hnědozelený olivový odstín s tmavším vzorováním.

Greg Hume

Přední končetiny jsou pětiprsté a na zadních jsou čtyři prsty s plovací blánou. Na prstech jsou drápy, které mají samci většinou na předních nohách úzké a delší. Základní barva na hlavě je zelená, popřípadě hnědožlutá s paprskovitými proužky žluté a černohnědé barvy. Lícní skvrna, která má červenou barvu, může během života blednout. U želv se nevyskytují vnější uši, sluchový aparát je tvořen tympanálním diskem, který můžeme pozorovat v zadní části hlavy.

Terárium, teploty a vlhkost

Želvy nádherné, jak už bylo zmíněno, patří mezi sladkovodní druhy, chováme je proto v akvateráriu (želváriu) s vodní plochou do výšky 15-20 cm. Je potřeba do vody umístit vhodný a dostatečně velký ostrůvek, na který se želva pohodlně vleze a bude jej využívat pro vyhřívání a regulaci své tělesné teploty.

Rozměry akvaterárií závisí na velikosti a počtu chovaných jedinců. Pro jednu želvu by měl prostor zaujímat minimálně asi pětinásobek rozměru jejího krunýře, aby měla dostatečný životní prostor. Jako základní velikost terárka jsou uváděny rozměry 100x50x50 cm. 1/3 by měla tvořit souš a 2/3 plochy vodní nádrž. Teplota vody by měla dosahovat cca 20-25°C, mláďata by měla mít vodu teplejší, tj. kolem 28°C. Vodu je třeba pravidelně měnit, pokud se však použije vzduchování, lze tímto procesem interval výměny prodloužit. Pro výhřev je třeba zdroj, který

obsahuje UVA a UVB záření, které je pro život želvy nesmírně důležité. Zdroj tepla by měl být zavěšen tak, aby se želvy příliš nepřehřívaly a zároveň nedošlo k jejich popálení. Stejně jako u celé řady jiných plazů, je pro želvy přirozený osvit simulující sluneční paprsky, ohřev zespodu je považován za nevhodný (topné kameny, apod.). Světlo je nejlepší umístit v jedné polovině nádrže, aby na druhém konci vznikla chladnější oblast. Teplota vzduchu pod umístěným zdrojem by měla být cca o 5-7°C vyšší (cca 26-30°C) oproti teplotě vody. Doba osvitu by neměla být kratší než 10 hodin denně. Dospělá zvířata snášejí poměrně dobře pokles teploty až na 10 °C, musí zde však být možnost lokálního ohřevu. U ještě většího poklesu teplot (např. při celoročním chovu v jezírku) želvy obvykle zazimují.

Potrava

Želva nádherná je všežravá, v jejím jídelníčku nalezneme vodní hmyz, řasy, pulce žab i rybky. U želv žijících ve volné přírodě je strava tvořena z cca 60% živočišnou složkou a na zbývající procenta připadají rostliny, převážně vodní. Dospělí jedinci často vyhledávají větší množství rostlinné potravy, avšak některé želvy ji odmítají.

Želvy si pochutnají na zlaté rybce – youtube.com

Želvám chovaným v zajetí by se měla podávat co nejpestřejší strava obohacená o minerální látky a vitamíny, hlavně mláďata jsou náchylná k onemocnění zvané rachitida (křivice). Hlavní složku potravy by měly tvořit ryby přiměřené velikosti, které je možno předkládat celé, nevykuchané. Dále můžeme želvě nabídnout různé druhy plžů, které lze chovat v akváriích. Venku posbíraní živočichové mohou být přenašeči choroboplodných zárodků, proto nebývá jejich zkrmování doporučováno. Želvám lze předkládat i nitěnky, žížaly, hmyz, moučné červy, strouhanou mrkev, ovoce, salát, čínské zelí i libové maso (vepřové a tučné maso je nevhodné z důvodu, že želva není schopna odbourat tuk v něm obsažený).

Mláďatům předkládáme potravu denně, dospělcům pak 3 x týdně. Mláďata jsou výhradně masožravá a s přibývajícím věkem postupně narůstá podíl zastoupení rostlinné stravy. Tyto želvy konzumují potravu ve vodě, proto předkládáme krmení do vody.

Zimní spánek

Zimní spánek neboli hibernace je stav strnulosti, ve kterém zvířata přečkávají zimní období. Během zimování funguje tělo zvířete, dalo by se říci, v jakémsi úsporném režimu. Tělesná teplota se srovná s teplotou místa, kde plaz zimuje. Želvy mohou hibernovat ve vodě i na souši. Metabolismus je v tomto období velmi zpomalen, a proto mohou přežít i pod ledem, díky kyslíku získanému z vody. Při venkovním chovu želvy samy přestávají přijímat potravu. Pokud chováme zvířata v želváriu, je nutné je asi 14 dní před zazimováním přestat krmit. Zimování není až tak nutné, proto se v případě potřeby zimují jen dospělá zvířata ve výborném zdravotním stavu.

Chov a rozmnožování

Želva nádherná dosahuje pohlavní dospělosti ve 2-3 roce života. Během růstu se obměňují štítky na karapaxu a současně se regeneruje i kůže. Poznat to jde podle nálezu odloupnutého štítku nebo kousku kůže ve vodě nádrže. Rozmnožuje se během jarních měsíců a délka vývoje se pohybuje mezi 10-13 týdny. Páření probíhá zpravidla od března do července. Samec se v období páření samici dvoří. Zatahuje hlavu mezi přední končetiny a jimi třepe namířenými k samičce, připlave k ní a drápy stimuluje její krk i hlavu.

Na začátku letních měsíců vyhrabe samice díru, do které naklade 5-25 vajec, které přikrývá vrstvou písku. Inkubační doba je cca 65-75 dní, (uvádí se i 60-90 dní). Pokud nemá želva k dispozici kladiště, klade do vody. V tom případě je třeba vejce ihned vzít a přemístit je do inkubátoru. Mláďata se odchovávají většinou v akváriích se 2-4 cm vody vyhřáté na 28-32°C. Plochý kámen poslouží jako souš.

Želvy jsou vůči sobě poměrně dobře snášenlivé, avšak pokud neplánujeme odchov mláďat, bývá doporučován chov jednoho zvířete. K soubojům mezi samci může docházet v období námluv a páření. Dále se může náznak nesnášenlivosti projevit při krmení, pokud jsou mezi zvířaty viditelné velikostní rozdíly nebo z nedostatku prostoru, kdy je v malé nádrži chováno více jedinců.

tribpub.com

Želva nádherná se ve vyhovujících podmínkách (např. jezírkovém chovu) dožívá kolem 40-50 let. Importy ze zverimexu se i přes to často dožívají kolem 20 let. Před samotným pořízením zvířete je vhodné nejprve zařídit terárium, nastudovat si potřebné informace a v neposlední řadě pořizovat zvíře spíše od prověřeného chovatele.

Autor: Adéla Bezděková – Život s ještěry je láska na celý život.

Literární přehled:
-Klátil, L., Chováme terarijní zvířata, Epava, 2004
-Bruins, E., Encyklopedie teraristiky, Rebo Productions, 1999
-Král,J., Kocourek, I., Terárium A-Z, Ratio, 2005
-Szalay,F., Chováme vodní želvy,Kontakt plus,1997
-Wilke,H., Vodní želvy, Vašut,2016

Zajímavosti

aaaaa

Ze zákulisí hmyzí farmy

bearded-dragon-3273791_1920

Anglické názvy terarijních zvířat

gecko-2299365_1920 (1)

Teraristé na sociálních sítích

chameleon oko

Oči chameleona