506b1f3ef6ce5b4a319e53c01548e07c

Želva vroubená a její chov

Obecná charakteristika

Želva vroubená (lat.Testudo marginata, ang. marginated tortoise) patří k nejhezčím a zároveň i největším druhům rodu Testudo. Vyskytuje se převážně v oblastech jižního Řecka, Jižní Albánie a na Sardinii. Žije zpravidla ve středomořských trnitých křovinách, vápencových svazích chráněných před větrem a můžeme se s ní setkat i ve vyšších nadmořských výškách (do 2000 m n. m.).

Tato želva je denním druhem, ráda se vyhřívá na slunci, ale největším horkům se přes den přece jen vyhýbá. Dobře šplhá i leze. V některých oblastech přečkává méně příznivé části roku v norách, které si vyhrabe. Délka života se uvádí 70-100 let. Želva vroubená je zařazena pod ochranu EU CITES A (zvířata evropského původu) a její chov podléhá povinné registraci.

Vzhled

Jedná se o největší evropskou suchozemskou želvu, která dorůstá do velikosti až 35 cm. Tato želva je nezaměnitelná díky charakteristickému tvaru krunýře, který má zadní krajové (marginální) štítky po bocích nápadně vyklenuty vzhůru. Odtud je odvozen její český druhový název. Hřbetní krunýř (karapax) je protažený, ve střední části zúžený a při pohledu zepředu je klenutý do kulata, což želvu opticky zvětšuje a zároveň slouží jako pasivní ochrana pohlavních orgánů a ocásku.

Ilias Strachinis, 2009

Mladé želvy mají světlé zbarvení v olivových nebo žlutohnědých odstínech. Mláďata mají uprostřed štítků krunýře světlá místa tmavě obroubená. Dospělci mívají tmavé až černé zbarvení jak krunýře, tak i kožnatého zbytku těla. Končetiny jsou tmavě zbarvené, sloupovité, přizpůsobené chůzi. Na předních nohou jsou velké šupiny a plovací blány zde chybí. Hlava je taktéž tmavá a horní čelist má hákovitý tvar. Okraje jsou tvořeny z rohoviny a slouží k dělení potravy na menší kusy místo zubů.

Terárium, teploty a vlhkost

Terárium by mělo být dostatečně velké a prostorné s minimálními doporučenými rozměry 150x100x100 cm a více. Pro 1-2 zvířata se uvádí výpočet rozměrů terária následovně: délka krunýře želvy x 5 = délka terária a tuto délku vynásobíme 0,8 a vypočítáme tak šířku. Pro 3 a více zvířat přidáme 20 % plochy na každého dospělého jedince. Denní teploty by se měly pohybovat mezi 28-30°C. Teplota půdy 20-22°C.

Substrát by měl mít schopnost vázat teplo i vlhkost. Jako podestýlka není vhodná lesní půda a drcené kůry a štěpky a to z důvodu kyselosti. Vhodnější pro želvy využít spraš či jílovitou půdu smíchanou s pískem, které lépe imitují zásaditý vápencový podklad, na kterém tyto želvy žijí. Písek je popisován jako méně vhodný, protože může želvě uškodit, pokud ho sežere, ale stejně jako v přírodě se zdravá želva malých kamínku zbaví v trusu. Velký problém může, hlavně u mladých želv, tvořit lignocel, který se v trávácím ústrojí želvy nahromadí a bobtná a dojde k jeho ucpání.

Teplota by neměla klesat pod 18°C. Pro výhřev je třeba zdroj, který obsahuje UVA a UVB záření, které je pro život želvy velmi důležité. Zdroj tepla by měl být zavěšen tak, aby se želvy příliš nepřehřívaly a zároveň nedošlo k jejich popálení. Světlo je nejlepší umístit v jedné polovině terária, aby na druhém konci vznikla chladnější oblast. Nesmí chybět miska s vodou a dle potřeby skalky a větve pro možnost šplhání.

Terárium by mělo být rozčleněno na dvě části, z nichž jedna slouží pro krmení a aktivní pohyb. V druhé části pak mohou želvy odpočívat ve vhodných úkrytech. V létě lze želvě zřídit venkovní výběh, který by měl být taktéž prostorný a je třeba vytvořit i stinná místa, kde může nalézt želva úkryt před sluncem.

Claudia Funke

Potrava

Želva vroubená je býložravá. V přírodě tvoří její potravu tráva – čerstvá nebo suchá, plody a listy keřů a stromů, rostliny s tučnými listy. Dospělým želvám chovaným v zajetí předkládáme směs zeleného krmení, které by mělo být namícháno tak, aby obsahovalo 20% rostlinných bílkovin (pro mláďata 25%), dále rostlinné tuky a to méně než 10 % a hrubá vláknina by měla kolísat mezi 12-30 %.

youtube.com

Můžeme též předkládat vysoce kvalitní luční seno, nejlépe pouze lískové bez stonků trávu, popřípadě nejedovaté a chemicky neošetřené listy rostlin (pampelišky i s květy, jetel, jitrocel, různé bodláky, jahodové a malinové listy, nebo také listy ovocných stromů, vinné révy, nebo psího vína.

Pokud želvě podáváme ovoce tak jen velmi opatrně. Má sloužit jen jako doplněk stravy. Ovoce obsahuje velké množství cukrů, které mohou želvě způsobit potíže a deformační růst. Se zeleninou je to stejné jako s ovocem. Jako doplněk stavy můžete použít všechny brukvovité zeleniny (čínské zelí, pak choi, apod.).

V přírože želvy sežerou téměř cokoliv, od různých lejn plných vitamínů B, žížal, nebo šneků až po spadlá vejce, nebo patí pláďata. Nepohrnou ani mršinou. Tyto živočišné bílkoviny je dobré podávat opravdu jen obšas a to želvám ve venkovních ubikacích.

Chov a rozmnožování

Želva vroubená se v rukou zkušeného chovatele poměrně dobře rozmnožuje. Želvy chováme ve skupinkách, zpravidla tři samce a osm samiček. Pohlavní dospělost nastává ve 8-10 letech života. Na jaře po ukončení období zimního spánku začíná rozmnožování, které je zpravidla ovlivněno fotoperiodicitou, tzn. délkou dne a změnami teplot. Samci vydávají při páření dlouhé a hluboké zvuky. V jedné snůšce bývá 3-11 vajec, která váží kolem 17 g. O jara mívají tyto želvy až tři snůšky. Inkubační doba se pohybuje mezi 68-71 dny. Mláďata se líhnou v podzimních měsících.

O způsobech určování pohlaví želv jsme psali samostatný článek.

Želvy podle stáří – 9let, 2,5roku, 5 měsíců.
marginatedtortoise.org

Zimování želvy vroubené

Želva vroubená se zimuje zpravidla v období od listopadu do března a zimování trvá obvykle 5-7 mesíců. záleží na tom jaký je poodzim a jak přijde jaro. Želva se na zimní spánek připravuje již od léta, při poklesech teploty se přestávají krmit a jen se nastavují na poslední sluneční paprsky. Během začínajícího podzimu se vyprazdňují a stravu už téměř nepřijímají. Při dalším ochlazení (zkrácení dne) již želvy vyhledávají místo, kde budou moci přečkat zimu.

Při poklesu teplony kolem nuly (venkovní chov) umístíme želvu do bedýnky s dobrám větráním a přemístíme do zimoviště. Zimuje se obvykle při 3-6°C. Vyšší teploty by mohli želvu aktivovat a želva by se začala vyčerpávat pohybem bez přísunu potravy (bez aktivního metabolismu.

Zimovat můžete v různých prostředích. Někdo zimuje na natrhaných a zmuchlaných novinách, jiný zase pod kusy hadrů. Pro začátečníka je nejvhodnější sláma (seno ne). Pokud zimujete ve sklepě, je třeba zajistit, aby se do bedýnek nemohli dostat hlodavci, kteří by mohli zimujícím želvám uškodit.

Autor: Adéla Bezděková – Život s ještěry je láska na celý život.
Korektor: Milan Husák – Pan Milan Husák chová želvy už od roku 1983

Literární přehled
-Zych, J., Želvy v přírodě a péči člověka, Brázda, 2006
-Zych, J., Želvy, Brázda, 2000
-Velenská, N., Chováme exotické mazlíčky, Arista books,2014
-Klátil, L., Chováme terarijní zvířata, Epava, 2004
-Bruins, E., Encyklopedie teraristiky, Rebo Productions, 1999
-Wilke, H., Suchozemské želvy Svědkové pravěku v domácím teráriu, Vašut, 2020
-Szalay,F., Želvy, Státní zemědělské nakladatelství ,1990

Zajímavosti

aaaaa

Ze zákulisí hmyzí farmy

bearded-dragon-3273791_1920

Anglické názvy terarijních zvířat

gecko-2299365_1920 (1)

Teraristé na sociálních sítích

chameleon oko

Oči chameleona