bearded-dragon

Řeč těla ještěrů

Jak již název článku napovídá, budeme se bavit o řeči těla, podle níž se dá poznat nálada, zdraví, komunikace ještěrů mezi sebou nebo mezi jedincem a chovatelem.

Barvoměna

Schopnost barvoměny je u plazů celkem běžná. Hlavním úkolem změny barvy těla bývá zpravidla ochrana před predátory. Morfologická barvoměna se objevuje u mláďat nebo starších jedinců, kteří se při růstu a dospívání, nebo vlivem stárnutí vybarvují do jiných odstínů. Dochází ke změně počtu buněk, ve kterých jsou obsaženy pigmenty.

Fyziologická barvoměna souvisí s činností nervové a hormonální soustavy, kterou je také řízena. Každý druh chameleona má danou škálu barev, kterou využívá. Nemůže se tedy stát, že by byl schopen utvořit jakoukoliv barvu, jak se někdy lidé mylně domnívají.

Porovnejte barvu chamíka na začátku a na konci videa – youtube.com

U některých druhů se setkáme pouze s šedými odstíny, jiné druhy mají k dispozici větší škálu barev. Bývá to ovlivněno daným biotopem, ve kterém zvířata žijí. Mohou napodobovat svou změnou barvy listy stromů, větve nebo stébla trávy. V neposlední řadě využívají barvoměny při změnách nálad, či v období námluv a páření. Anolisové mají částečnou schopnost barvoměny, avšak ne v takovém rozsahu jako je tomu např. u chameleonů.

Optická komunikace

Felsumy komunikují hlavně opticky. Kromě vizuálních projevů, mezi něž patří vyplazování jazyka, vlnění ocásku a mnohé další, se můžeme také setkat s projevy akustickými. Jsou slyšitelné v podobě cvrkavých a kňouravých zvuků. V době rozmnožování můžeme zaznamenat i dotyky mezi jedinci (mohou se olizovat, nebo dokonce i kousat).

Anolisové využívají ke komunikaci velké množství optických signálů, které zahrnují nejen pohyby hlavou, ale i pohyby těla. Optická komunikace je pro ně nejdůležitější. Mohou se i nafukovat, vyplazovat jazyk nebo pohybují ocáskem. Komunikace probíhá zejména při setkání více jedinců a pak také během námluv nebo obraně svého teritoria. Mohou roztahovat hrdélko v různých časových intervalech a s tím bývá spojeno i pokyvování hlavou. Dokonce mohou vydávat i syčivé zvuky. Jednotlivé druhy anolisů mají odlišné komunikační projevy.

Přivírání očí

Přivírání očí plazů většinou neznamená, že by se jim líbilo hlazení, či manipulace s nimi, spíš naopak. Bývá to víceméně taková ochrana ve smyslu, že to, co neuvidí, to neexistuje, a v neposlední řadě si tím chrání oči.

Mávání přední nožkou

Můžeme se setkat se zvedáním přední nožky nebo máváním připomínajícím krouživý pohyb. Agamy tím zpravidla vyjadřují svou podřízenost vůči silnějšímu jedinci nebo chovateli.

Mávající agama – youtube.com

Hrabání

Pokud ještěr hrabe v teráriu, může to mít více příčin. Stává se to, pokud chce plaz zimovat, je mu horko a hledá místo s nižší teplotou nebo mohou hrabat samice, které se chystají klást vejce. Někdy plazi hrabou ve snaze najít ukrytou potravu, nebo pokud se chtějí schovat. Bývá to způsobeno často nevhodným zařízením prostoru terária nebo nevhodným složením chované skupiny jedinců.

Otevírání tlamky a výhružné chování

S otevíráním tlamky je možné se setkat u leguánů zelených, kdy ještěr dává najevo výhružným chováním nervozitu nebo i to, že se mu něco nelíbí. Tohle chování bývá i součástí rituálů mezi samci v období páření nebo hájení svého teritoria. Můžeme se s ním však setkat i u samic. Bývá to zpravidla obranný postoj, při kterém se leguán staví ke svému sokovi bokem, obchází kolem „na vysokých nohách“ se zploštělým tělem. Má u toho výhružně otevřenou tlamku, vztyčený hřeben a ve většině případů i roztažený a napnutý krční lalok.

youtube.com

Agamy vousaté zastrašují nepřítele se široce rozevřenou tlamkou s černým vousem, který kontrastuje se žlutou barvou na hrdle. Podobně je tom i u scinků rodu Tiliqua, kteří ještě navíc ukazují šedo-modře zbarvený jazyk. Varani upozorní na útok chůzí na „vysokých nohách“, skloněnou hlavou a nafouknutým tělem.

Pokyvování hlavou

S pokyvováním hlavou nahoru a dolů se můžeme setkat u agam, nicméně tyto projevy jsou známy například i u leguánovitých. Jedná se zpravidla o dominantní gesto. V některých případech pokyvují ještěři hlavou, i pokud se setkají s dalším ještěrem, nebo chovatelem. Tento projev bývá pozorován nejčastěji. Používají ho převážně samci, kteří jím dávají najevo svou dominanci. Agamám často i zčerná hrdelní lalok. Pokyvováním hlavy se také samci předvádějí před samičkami v období námluv a páření. Samci agam také někdy spolu s pokyvováním rychle švihají ocáskem nebo mrskají nožkami o zem. To většinou značí zájem o páření s vybranou samičkou. Pokyvovat hlavou nemusí ale jen samečci, někdy se může obdobně projevovat i samice.

U leguána zeleného se dominantní postoj projeví tak, že ještěr zpravidla zaujme místo v nejvyšším bodě terária, kde je vzpřímený s nataženými končetinami a při tom trhavě pokyvuje se vztyčenou hlavou.

Nafukování těla a hrdla

K nafukování těla ještěři zpravidla sáhnou ve chvíli, kdy se polekají, brání si své teritorium, nebo se cítí ohroženi. Je to víceméně obranný postoj. Ten může být doprovázen i syčením nebo pootevřením tlamky. Tento optický signál, kdy dojde k nafouknutí nebo zploštění těla má za úkol, aby i ten nejmenší ještěr vypadal co největší a zastrašil tím protivníka nebo predátora. Často se též jedná o dominantní gesto. Samotné nafukování laloku nebo hrdla, ať u již zmíněných agam, či jiných ještěrů je srovnatelné s pokyvováním hlavy. Často jsou tato gesta využívána současně.

Nafukování a černání hrdla u agam, kývání hlavou a běhání kolem další agamky zpravidla sledujeme u samečků, kteří se v době námluv pokoušejí získat přízeň samiček.

Nafouknutí může být ale také projevem nějakého onemocnění, např. respiračního. Proto pokud nenastanou výše popsané situace, je třeba se na ještěra podrobněji zaměřit a popřípadě vyhledat odbornou pomoc.

Hlasové projevy

Někteří ještěři vydávají pouze syčivé zvuky, ( např. leguán zelený, který nemá vyvinuty hlasivky), jiní zase dokáží vydávat velké množství zvuků. S velkou škálou různých zvuků se můžeme setkat např. u pagekonů. Vydávají zvuky podobné kňourání nebo štěkání a kvákání. Nejvíce bývá slyšet pagekona Rhacodactylus leachianus leachianus. Zvuky vydává většinou tehdy, pokud se lekne, pokud ho vytahujeme z terária nebo při sebeobraně.

Vzájemná komunikace krokodýlů

Komunikaci krokodýlů můžeme v podstatě dělit na verbální a neverbální, někdy je krokodýli využívají současně. Verbální tzv. akustická zahrnuje zvuky podobné řvaní, bublání, bučení, chroptění, syčení, vypouštění vzduchu pod vodou, při kterém vzniká právě bublání. Neverbální tzv. pohybem těla krokodýl vytváří vibrace, nafukuje tělo se vzpřímeným postojem. Dále také rozevírá tlamu, zdvíhá hlavu nad hladinu a zdvíhá ocas obloukovitě nad hladinu. Mezi další komunikační projevy se řadí vzájemné tření tlam, hlavy a hřbetu.

Teritoriální komunikace se dá vypozorovat převážně u samců, kdy ukazují nad vodou hřbetní část, ocas prohnutý do oblouku a také mohou plácnout tlamkou o hladinu. Pokud u toho současně vypouští bubliny, může se s největší pravděpodobností jednat o výhružné chování. Krokodýli vzájemně komunikují již před vylíhnutím. Volají matku a tyto zvuky rozpoznávají i ostatní dospělí. Dospělci vydávají různé konkrétní zvuky, kterými upozorňují mladé jedince na určité nebezpečí nebo potravu. Mezi nejhlučnější jedince patří Aligátor severoamerický (Alligator mississippiensis), který vrčením případně syčením zastrašuje své nepřátele, potenciální predátory a tyto zvuky slouží v neposlední řadě k obraně vajec či mláďat. K zastrašování predátorů užívají také vibrací. Ke vzájemné komunikaci využívají i ocas, kterým máchají a plácají.

Ke vzájemné komunikaci využívá krokodýl nilský (Crocodylus niloticus) obrovskou škálu optických, akustických i pachových signálů. Na rozdíl od většiny plazů má krokodýl nilský dost velký hlasový repertoár. Samci v období páření hlasitě řvou, mláďata při líhnutí komunikují zvláštními zvuky, které zní jako kvákání. Ve stavu ohrožení volají mláďata matku kvákáním nebo pištěním.

Autor: Adéla Bezděková – Život s ještěry je láska na celý život.

Literární přehled:
-Nečas, P., Chameleoni, Madagaskar, 2003
-Klátil, L., Chováme terarijní zvířata, Epava 2004
-Kocián, M., Leguáni a agamy, Polaris, 1998
-Zelinka,J,Voženílek,P., Krokodýlové-přežívající současníci dinosaurů, Ratio, 1997
-Holáňová, V., Anolisové, Robimaus, 2012
-Klátil, L., Felzuma madagaskarská, Robimaus, 2008

Zajímavosti

aaaaa

Ze zákulisí hmyzí farmy

bearded-dragon-3273791_1920

Anglické názvy terarijních zvířat

gecko-2299365_1920 (1)

Teraristé na sociálních sítích

chameleon oko

Oči chameleona