Hroznýš královský

Hroznýš královský a jeho chov

Obecná charakteristika

Hroznýš královský (Boa constrictor) patří mezi nejčastěji chované hady v zájmových chovech.

Tento had obývá velké území rozkládající se od Jižního Mexika až po severní Argentinu. Najdeme ho také na Malých Antilách. Po anakondě velké se jedná o největšího hada amerického kontinentu. Boa constrictor se dělí do 3 skupin.

1. Boa constrictor Imperator s poddruhy imperator, sigma, sabogae, longicauda a ortonii
2. Boa constrictor Constrictor s poddruhy constrictor, melanogaster, amarali a occidentalis
3. „Antilský“ s poddruhy orophias a nebulosa, kteří se řadí mezi ostrovní endemické poddruhy a jsou to hroznýši dorůstající max. do 250 cm (v přírodě).

Plavající hroznýš – youtube.com

Hroznýš královský se řadí se mezi velké škrtiče a dorůstá délky až 3 metrů (v přírodě). Obývá zpravidla lesnaté a křovinaté oblasti v blízkosti vodních ploch. Dále se vyskytuje na plantážích, kde je dostatek hlodavců, ptáků, ale živí se i jinými plazy, či malými kajmany. Hlava je trojúhelníkovitá a zřetelně oddělená od krku. Lebka je křehká, je tvořena jemnými kůstkami a uspořádání lebečních kostí a svalů, které ovládají dolní čelist, zajišťuje velkou nezávislost pohybu a tím možnost polykání větší kořisti. (Knotek, 1999). Prvními obratli jsou atlas a axis. “U hadů umožňuje stavba obratlů ojedinělou rotaci“. Je potřebná pro jejich pohyb a škrcení kořisti. (Knotek, 1999)

I přes to, že je chov hroznýše královského poměrně nenáročný, před tím, než si hada přineseme domů, je třeba uvědomit si, zda jsme schopni poskytnout mu potřebné podmínky pro jeho život a to i v řádu několik desítek let. Jsou to nejen velké nároky na prostor u dospělých jedinců, ale i fakt, že had se dožívá průměru 20-ti let, (uvádí se i 30).

Terárium a teplota

Terárium pro hroznýše by mělo mít minimální rozměry 170x100x100 cm (v – š – d). Vzhledem k tomu, že had roste po celý svůj život, je dobré volit velikost terária spíše větší. Je třeba zajistit dobré větrání, ale nikoliv průvan. Osvětlení musí být vyřešeno tak, aby jej had nemohl svou vahou strhnout a způsobit si zranění. Jako podestýlku lze použít bezprašné hobliny, nebo kůru. V teráriu by měla být umístěna dostatečně velká nádrž s vodou, kterou lze snadno čistit.

Dále lze do terária umístit topné kameny, úkryt a jako dekoraci můžeme použít např. kameny. Teplota v teráriu by měla být kolem 28°C, pod světlem do 32°C, v noci by měl mít hroznýš 20-24°C. Potřeba UV záření není u hadů tak vysoká jako u jiných plazů, např. ještěrů, vesměs je to dáno jejich způsobem života a soumračnou aktivitou. Přesto přítomnost UV záření aktivitu hadů zvyšuje.

Krmení

Hlavním předpokladem příjmu potravy a správného trávení je zajištění optimální teploty prostředí. V chladném prostředí dochází po několika dnech k vyvrhnutí nestrávené potravy. Tito hadi nejsou vybíraví, sežerou vše, co se jim předkládá. Hroznýše královského lze krmit různými hlodavci, morčaty, králíky, kuřaty nebo holuby.

Hroznýš si slupne na potkanovi – youtube.com

Had se krmí zpravidla 1x za 14 dní a u dospělců se přechází na režim krmení 1x za měsíc. Velikost potravy by měla být úměrná velikosti hada. Nadměrně „velká porce“ může představovat mimo jiné i určitá zdravotní rizika. Také je dobré pamatovat na to, že had nemá v domácích podmínkách tolik pohybu jako ve volné přírodě. Překrmování tedy vede k obezitě a následným zdravotním problémům s tím spojených. Velké hady krmíme každého zvlášť, aby se zamezilo vzájemnému pokousání jedinců a vhodné je i užití dlouhé pinzety při předkládání kořisti.

Chov a rozmnožování

Hady je možné chovat jednotlivě, nebo v párech. Mimo období páření je spíše doporučován oddělený chov.

Pohlavní dospělost závisí spíše na délce jedince, než na jeho věku. Podřadný význam při hledání vhodného partnera k páření mají, na rozdíl od ještěrů, optické vjemy. Důležité jsou olfaktorické signály. U některých druhů jsou samice odlišného zbarvení od samců. Samci škrtičů mají obecně delší ocásek než samice.

Hroznýš - páření

Samci hroznýšů mají dva hemipenisy, stejně jako většina ještěrů, a jsou zde zřetelnější drápky na vstupu u kloaky než u samic.

Hadi se páří obvykle na podzim. Hroznýš královský je vejcoživorodý (ovoviparní). Březost samice trvá 119-196 dní. Poté rodí 5-60 mláďat, která měří 35-50 cm. První dva týdny mláďata nepřijímají potravu a tráví zbytky žloutku. Poté nastává první svlek a začínají lovit.

Něco málo o hadích smyslech

Zrak : Hadi mají nepohyblivá víčka. Jsou krátkozrací a vidí jen pohybující se objekty ve své blízkosti.

Sluch: Hadi nemají zevní sluchový orgán, je zde pouze pozůstatek středního ucha. Ten má formu třmínku, je to kůstka přenášející vibrace do vnitřního ucha.

Rozeklaný jazyk slouží jako detektor, který shromažďuje pachové vjemy ze vzduchu.

Autor: Adéla Bezděková – Život s ještěry je láska na celý život.

Literární přehled:
-Knotek, Z., Halouzka, R., Knotková, Z., Modrý, D., Hájková, P.: Nemoci plazů. ČAVLMZ Brno,1999
-Dietmar Jarofke / Anna Hanzlová ; Jürgen Lange ; Zdeněk Knotek : Plazy : Choroby a chov. Bratislava : Hajko and Hajková, 1999
-Stránky o chovu nejedovatých hadů: chovamehady.cz

Zajímavosti

aaaaa

Ze zákulisí hmyzí farmy

bearded-dragon-3273791_1920

Anglické názvy terarijních zvířat

gecko-2299365_1920 (1)

Teraristé na sociálních sítích

chameleon oko

Oči chameleona