Na Zemi žije asi 3000 druhů ještěrů a vyskytují se téměř po celém světě. Jsou to plazi s plně vyvinutými končetinami (výjimkou jsou slepýši, jejichž končetiny postupně zakrněly, ale stále mají o pár kostí víc než hadi), pohyblivým očním víčkem a středním uchem.
Mnoho druhů ještěrů má lámavý autotomní ocas (tzn. po odpadnutí se ještě chvíli pohybuje, čímž odláká pozornost predátora). Mají také rychlou regeneraci končetin i odlomených ocasů, což je výjimka mezi amnioty (tzn. vyšší formy obratlovců).
Taxonomie
Ještěři (Sauria) jsou podřádem šupinatých (Squamata). Dále se dělí na nadčeledi leguánů, gekonů, scinků, varanů a slepýšů. Právě do nadčeledi leguánů patří asi největší množství běžných terarijních ještěrů – včetně chameleonů a agamovitých.
Potrava
Většina ještěrů se živí dravě (masožravě nebo hmyzožravě), malé procento druhů se živí býložravě. V našich podmínkách se jako býložraví ještěři chovají leguáni zelení a trnorepi, kteří se však nedoporučují začínajícím teraristům, neboť jsou na chov poněkud náročnější.
Skutečnými predátory jsou varani, například proslulý „komodský drak“, lovící i velké kopytníky. Většina dravých ještěrů se však živí drobnými bezobratlými živočichy. Nejběžnějším krmným sortimentem pro terarijní druhy jsou cvrčci, sarančata, švábi, octomilky a červi.
Rozmnožování
Většina ještěrů klade vejce, ale někteří jsou živorodí . Vejce mají pevnou blanitou skořápku chránící zárodek před vyschnutím, což je přelomové z hlediska evoluce – právě toto umožnilo plazům klást vejce na suché zemi a nebýt závislý na vodě, díky čemuž se oddělili od obojživelníků a mohli jako první obratlovci doopravdy osídlit souš.
Zajímavostí některých ještěrů je takzvaná partenogeneze, tedy vývoj nového jedince ze samičího vajíčka, aniž by bylo oplozeno samcem.
Jedovatí ještěři
I mezi ještěry lze najít jedovaté druhy. Až donedávna byly za jedovaté považovány pouze 2 druhý ještěrů, korovec jedovatý (Heloderma suspectum) a korovec mexický (Heloderma horridum). Nedávný výzkum však odhalil další stovky možných jedovatých druhů plazů, především varanů.
Lovecká technika varana komodského spočívá v tom, že kořist (např. buvola) jen kousne a čeká, až jeho vysoce infekční sliny (obsahující látky ze žláz v dolní čelisti, zabraňující srážení krve) způsobí pokousanému zvířeti smrt. Po celou dobu, kdy zvíře umírá, jej varan sleduje a vyčkává, až se bude moct nasytit u jeho mršiny. U varana komodského byl pozorován i kanibalismus.
Ještěři v ČR
V České republice se vyskytuje pouze pět původních druhů ještěrů: slepýš křehký (Anguis fragilis), ještěrka obecná (Lacerta agilis), ještěrka zelená (Lacerta viridis), ještěrka živorodá (Zootoca vivipara) a ještěrka zední (Podarcis muralis). Zavlečeným druhem je vzácně se vyskytující gekon turecký (Hemidactylus turcicus). Všechny tyto druhy jsou na celém území ČR chráněné.
