Mšice – vše, co o nich potřebujete vědět

Mšice jsou nenápadný hmyz s měkkým článkovaným tělem. Přitom se jedná o skupinu velice nebezpečných škůdců hospodářských rostlin, kteří sáním rostlinných šťáv přenášejí různé choroby.

Mšice v kostce

Výskyt

Mšice jsou rozšířeny po celé zeměkouli, nejhojnější jsou však v mírných podnebných pásech a v tropech.

Nejčastější mšice

Kyjatka růžová

Tento parazit napadá listy, stonky a poupata růží. Tykadla směřují dozadu a jsou skoro stejně dlouhá jako tělo. Její pokožka je však průsvitná, proto zbarvení jejího těla závisí na barvě rostlinné šťávy, kterou kyjatka nasála.

Mšice zelná

Jsou šedozelené pokryté šedobílým popraškem a napadají brukvovité rostliny na celém světě. Například řepku nebo zelí. Listy se kroutí a žloutnou. Zasychají až opadnou. Škodí hlavně před květem na poupatech.

Mšice třešňová

Vyskytuje se po celém světě. Saje na listech, letorostech a květech třešní a višní. Napadené listy jsou zkroucené.

Mšice hrušňová

Pochází ze Severní Ameriky. Její bodavé ústrojí zůstává při sání sklopeno pod tělem. Listy se spirálovitě svinují, krabatí a žloutnou v květních a listových růžicích. Zasychají listové a květní růžice.

Životní cyklus mšice

Většina mšic prodělává roční vývojový cyklus složený z mnoha generací. U různých druhů s e každá generace vyznačuje jinou tvarovou nebo funkční adaptací na odpovídající roční období.

Střídají se zde okřídlené formy s bezkřídlými a generace množící se pohlavně s nepohlavními.

Černě zbarvená mšice maková klade na podzim oplozená vajíčka na brslen evropský. Dospělý jedinci s příchodem zimy hynou, ale vajíčka přežívají do dalšího roku. Na jaře se z nich líhnou bezkřídlé samice, zvané zakladatelky.

Zakladatelky se mohou množit bez oplození, parthenogeneticky. Jakmile dosáhnou pohlavní dospělosti, začnou místo kladení vajíček rodit přímo živé larvy. Každý den jich přivedou na svět 10 i více.

Z prvních takto narozených larev vyrostou bezkřídlé samice, které pokračují v parthenogenetickém množení. V následující generaci se však již objevují samice se dvěma páry křídel. Tyto samice se překotně množí, a tak se stane, že je záhy celá hostitelská rostlina posetá mšicemi.

Všechno to jsou samice schopné dalšího množení. Okřídlené mšice se nechávají větrem zanést na další, dosud neobsazené rostliny.

Na podzim se objevuje více okřídlených samic a také okřídlení samci – ti se již vylíhli z vajíček. Obě pohlaví mšice makové se vracejí na keře brslenu, kde se pak narodí bezkřídlé samice.

Potrava – čím se živí mšice?

Mšice patří mezi několik skupin hmyzu s bodavě sacím ústrojím. Různé části původního kousavého ústrojí se přeměnily v sosák, kterým tyto skupiny hmyzu nabodávají tělo hostitele a vysávají jeho tělní tekutiny.

Vši i mnohé ploštice sají krev obratlovců, mšice se však spokojují jen se sladkými rostlinnými šťávami.

Celé ústní ústrojí mšic se skládá ze 4 bodců krytých společným obratlem. Prostřední pár vytváří dva úzké kanálky. Jeden k vypouštění slin, druhý k nasávání tekuté potravy.

Mšice zabodne svůj sosák do hostitelské rostliny a snaží se najít nejbližší cévu, kterou proudí míza. Vypustí do rány trochu svých slin, aby šťávu naředila na správnou hustotu.

Tlak vyvolávající proudění tekutin uvnitř rostliny se již sám postará o to, aby rostlinná šťáva doputovala sosákem a jícnem až do žaludku mšic.

Rostlinné šťávy sice obsahují mnoho cukru, ale jen málo bílkovin. Proto musí mšice nasát množství potravy, avšak cukr vylučuje, aby se v jejím těle více nekoncentroval.

Mšice a mravenci

Rostliny napadené mšicemi i půda pod nimi bývají v létě pokapané lepkavým trusem mšic – medovicí.

Medovice je vybranou pochoutkou pro včely i mravence. Ti ji sbírají jako důležitý zdroj energie. Oblíbený lesní včelí med by bez sbírání medovice vůbec nemohl vzniknout.

Některé druhy mravenců si sladkou medovici zamilovaly natolik, že za ní podnikají výpravy na značné vzdálenosti. Místo prostého olizování medovice z rostlin však mravenci používají účinnější metodu. Dráždí mšici svými tykadly tak dlouho, dokud neuroní požadovanou kapku sladké šťávy.

Známe i takové mravence, kteří si chovají skupiny mšic doslova jako „dojné krávy„, aby měli zdroj medovice stále na dosah. Tito mravenci smíchávají hlínu se svými slinami a ze vzniklé stavební hmoty budují na rostlinách jakési ohrádky. Nakonec naženou skupinku mšic do připravených ohrádek jako do stáje.

Podobný vztah je oboustranně prospěšný. Mravenci získají zdroj sladké potravy, mšice jsou zase mravenčími pastevci chráněny před svými nepřáteli.

Na podzim někteří mravenci odnášejí vajíčka mšic k přezimování do mraveniště. Zde vajíčka přečkají zimu v bezpečí při stálé teplotě i vlhkosti.

Na mšicích si pochutnají i kudlanky.

Zajímavosti

• Okřídlené mšice byly chytány do sítí v balonu vypuštěném do výšky přes 600 metrů. Tak vysoko může jejich lehká tělíčka vynést vítr.
• Vysoké ceny insekticidů přiměly zejména drobné zemědělce v mnoha zemích k tomu, že zkoušejí potírat mšice prostřednictvím slunéček a zlatooček.
• Mšice maková se může rozmnožovat již 14 dní po vylíhnutí.
• Často bývají napadány nepatrnými parazitickými vosičkami z čeledi mšicomarovitých. Tito parazité kladou vajíčka do těla mšic, která pak vylíhlým larvičkám slouží za potravu. Nakonec zbude jen pokožka mšice ukrývající uvnitř kuklu parazita.

Pozorování v přírodě

Mšice se během léta často objevují v ohromném množství. Na polích oslabují vyseté plodiny sáním jejich tělních šťáv, nehledě na to, že na ně mnohdy přenášejí i smrtelně nebezpečné choroby.

Mnohdy si nejprve všimneme účinku sání a teprve pak samotných mšic. Napadené listy usychají, kroutí se a mění barvu. To jsou příznaky napadení virovou nákazou.

Nezaměnitelné jsou mšice vlnatky, které vypadají jako bílé chomáčky vaty. Teprve když tento povlak jemných voskových chloupků odstraníme, objeví se nám samotné mšice sající na hostitelské rostlině.

Jak se zbavit mšic?

Kompletní návod jak se zbavit mšic pomocí postřiku na mšice jsem popsali v tomto článku: Postřik na mšice.

❓ Nejčastější dotazy na mšice

Literatura:
Encyklopedie zvířat, Pavel Auda, ISBN: CZ-P-60-10-04-0020
dvorakasyn.cz
almanac.com